Námořník dostává od malé holčičky místo palubního lístku krásný podzimní list. Ten lístek v něm probouzí vzpomínky z dětství. Jak dlouho nebyl doma? Až loď přístáne v Petrohradu, námořník běží na místo svých vzpomínek. Vše mu připadá menší než jak si to pamatoval. Zastaví se vedle domu svých rodičů. Jak je možné, že ten strom tak vyrostl? Sedne se na lavičku pod strom. Je tam stejné ticho, jako to v dětství. Je mu dobře, ale zároveň se boji zvednout, otevřit dveře do domu svých rodičů a potkat se s nimi po tak dlouhé době. Sedí tam a chystá svojí odvahu...