Po skončení 2. světové války se tisíce nacistických válečných zločinců skrývaly před spravedlností a v mnoha případech chtěly Evropu co nejrychleji opustit. Jejich první kroky vedly většinou do Itálie. Odtud se, často za podivného propojení podpůrných organizací bývalých příslušníků SS a německých církevních kruhů v Římě, vydávaly hlavně do Jižní Ameriky.