Olga Skálová patřila na přelomu let 50. a 60. let k významným českým baletním umělcům. Zpočátku působila v Brně, kde tančila pod vedením I. V. Psoty, který ji až do své smrti obsazoval do rolí vyžadujících technickou suverenitu. V roce 1952 přešla do Národního divadla v Praze, kde excelovala ve velkých dílech ruského a sovětského repertoáru, například její nezapomenutelné ztvárnění Frygie v Chačaturjanově baletu Spartakus. Koncem 70. let se opět vrátila do Brna jako umělecký šéf baletu a zasloužila se o otevření taneční konzervatoře v Brně.